Vzpomínání na Šumavu

SUDSLAVICKÁ JESKYNĚ (Vimperk, Šumava) Sudslavickou jeskyni jsme navštívili z pouhé zvědavosti. Chtěli jsme spatřit kosterní pozůstatk y zvířat z doby ledové. O jejich výskytu informují různé zdroje, a to jak v literatuře, tak na internetu.  Bylo to v roce 2012 a tehdy se do jeskyně nesmělo, protože hrozil pád kamenů. Já však do ní samozřejmě vlezla. Není to totiž žádná hluboká jáma, jak by si snad někdo mohl představovat – spíš se jedná o velký převis, otevřený ze dvou protějších stran . Kdysi bývala jeskyně rozsáhlejší, v současnosti z ní zbylo pouhé torzo. Nevím, jak je to dnes, možná už je vstup povolen a zabezpečen.  Bohužel, ž ádné kosterní pozůstatky jsem nenalezla – o to už se dávno přede mno u postarali jiní. Jejím objevitelem byl kdysi český paleontolog Jan Nepomuk Woldřich, který zde v letech 1880-83 nalezl pozůstatky 70 zvířecích druhů (zhruba 9000 kostí a 13000 zubů) z období čtvrtohor https://cs.wikipedia.org/wiki...

S MAČETOU DO HÁJOVNY – PAT A MAT JEDOU NA VÝLET (Nové Hutě, Šumava) Jednou mi manžel navrhl, abychom se šli podívat na bývalou hájovnu, která se nachází nedaleko Šindlova u Nových Hutí. Vždy, když jsme od nás jeli směrem na Borová Lada, dívali jsme se, jak se bělá na mýtině na okraji lesa protější hory Kamenná (1 101 m). Vzhledem k tomu, že jsem pro každý výletík, souhlasila jsem a jala se přemýšlet, jak se tam dostat, abychom šli pěšky co nejkratší vzdálenost, protože jinak by to Tonda vzdal v půli cesty. Hájovna se nachází asi 800 m nad silnicí. Nejvýhodnější se mi tedy zdálo dojet autem někam pod ni a pak jít nahoru lesem cestou necestou. I učinili jsme tak. Asi je jasné, že to nedopadlo, jinak bych o tom nepsala. Když jsme urazili přibližně půl kilometru, manžel odmítl pokračovat nerovným terénem a přeskakovat jeden pařez za druhým, a tak jsme se museli vrátit. Les pod hájovnou – tady s maminkou – tenkrát osmaosmdesátiletou Další pokus se tedy měl odehráv...

KELTSKÁ STEZKA – MÁŘSKÝ VRCH A HRADIŠTĚ VĚNEC (Vimpersko, Šumava) V minulém příspěvku jsem vzpomínala na Obří hrad, jehož původ ani účel není dost dobře znám, avšak vše nasvědčuje tomu , že toto krásné hradiště bylo využíváno Kelty https://www.sumavanet.cz/hradek/fr.asp?tab=snet&id=193&burl=&pt=RE . U Keltů se zastavím i dnes, abych si připomněla podobně nádhernou lokalitu, a tou je Mářský vrch – kopec (907 m) tyčící se nad obcí Svatá Máří. Tam jsme se mužem vydali dvakrát. Byl to totiž pro něho výlet jak dělaný na míru – mohl se dostat téměř až na místo autem.  Zaparkovali jsme u silnice poblíž plastiky Mír https://www.drobnepamatky.cz/node/18107 na prašném parkovišti, kde odbočovala cyklostezka vedoucí na vrchol. Asi po pěti stech metrech pochodu do kopce po asfaltce jsme se dostali k televiznímu vysílači Vimperk.   Tam jsme objevili lavičky, kde se manžel rozhodl přerušit túru :-) a nadýchat se trochu cigaretové kouře. Po ...

LESNÍ JEZÍRKA A PYRAMIDA – JAK TO JDE K SOBĚ? (Zdíkov – Na Lizu, Šumava) Na tato tichá, teskná a tmavá jezírka moc ráda vzpomínám. Jsou velmi dobře uschována před davy turistů, takže se k nim dostanou jen opravdoví hledači. Ani už nevím, co nás sem s mužem zaválo, asi nějaký vítr z hor. A že jsme si ho v Nových Hutích v nadmořské výšce 1000 metrů užili. Jak na vídrholci: ( https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/co-znamena-vitrholc-vitrholec ) Jeli jsme vlastně za něčím jiným. Pátrali jsme, kde se ukrývá utajené místečko zvané Na Lizu . Mělo to být pár chalup a jakási kaplička. Nejdříve jsme zkoušeli dostat se sem od jihu – sjížděli jsme z kopce dolů úzkými asfaltkami, nejspíš i místy, kudy se autem jezdit nemá, až se nám podařilo dostat se do cíle. Zapadlý kout, několik domků na kraji lesa a v něm jsme o chvíli později narazili na krásnou romantickou kapličku a na studánku. O jezírkách jsme tehdy ještě nevěděli, ale i tak jsme byli mís...