Vzpomínání na Šumavu

KNÍŽECÍ PLÁNĚ (Borová Lada, Šumava) Knížecí P láně ( německy Fürstenhut ) se nacház ej í na Šumavě v nadmořské výšce 1021 metrů. Je to bývalá obec v těsn é blízkosti hranic s Německem . Nyní se zde nachází jen hřbitov , který byl v roce 1992 obnoven ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli. Na místě kostela byl vztyčen vysoký dřevěný kříž. Na Knížecí Pláně se nedá jet autem, leda by vám bylo víc než 65 let. Pak získáte jednodenní povolení, abyste mo h li zajet ke hřbitovu a tam zaparkovat.  Dál už musíte jít pěšky. Je to opravdu překrásné místo, rozlehlá planina s nádhernými výhledy, obklopená kopci a lesy, protkaná pěšinami a cyklostezkami. Na hřbitově i na pomníku obětem první i druhé světové války Tony nacházel jména, s nimiž se setkával při svém pátrání po událostech roku 1945. Jezdili jsme tam ovšem z jiného důvodu – dívali jsme se po bunkr ech , protože těch tady mělo být několik (str. 98-103 * ) ...

KUFNEROVA PILA – JAK SE TAM ALE DOSTAT? (Bučina, Šumava) Bučina a Stolový hřbet, o nichž jsem psala v minulých příspěvcích, jedno jsou. Z této zaniklé osady uchovávající mnohá tajemství je to k našim magickým Stolovkám, co by kamenem dohodil. V prostoru mezi nimi se skrývají další místa, která mohou nechat nahlédnout do nedávné historie. Tak je tomu např. s bývalou Kufnerovou pilou. I ta patřila k místům, o nichž jsme přemýšleli, že vypátráme, kde se nacházejí.  K ufnerova pila nyní Zjistili jsme, že je to vzdušnou čarou pouhých 600 metrů od nouzového nocležiště na Bučině, tedy od zastávky zeleného autobusu. Na mapě to vypadalo jednoduše – a tak jsme se tam odsud s mužem vypravili. Avšak běda! Zde Kufnerova pila na mapě z 50. let Nejprve jsme tedy zkusili dostat se k pile víceméně azimutem od Bučiny, ale nešlo to. Terén byl zarostlý a níže hrozně podmáčený. Příště jsme zkoušeli jít trochu oklikami po starých cestách. ...

TREMLOVA PILA - HLEDÁNÍ KAMENNÉHO MŮSTKU (Knížecí Pláně, Šumava) Pozůstatky po Tremlově pile Tremlova pila se kdysi nacházela asi 500 m na jih od bývalého kostela na Knížecích Pláních (bod číslo 1 na mapě níže), a to těsně u hranic s Německem. Usmysleli jsme si s manželem, že ji musíme nalézt. 1. Tremlova pila Na mapách Cenia, na nichž je zobrazena krajina, jak vypadala kolem roku 1950, jsme si vyhledali ono místo a pak porovnali se současnými mapami. Zjistili jsme, že se musíme dát po svažitých loukách dolů k Červenému potoku. Jenže ouha! Cesta tam nevedla. Podlezli jsme tedy ohrazení a scházeli pastvinami mezi krávami prudkým kopcem až k potku. Tehdy ještě manžel běhal jako srnka – no, ale už taková postarší. Za Červeným potokem je už Německo Krávy na nás čučely a asi si říkaly, co tam děláme. To však bylo naše tajemství a nikdo kromě nich nás nesměl vidět. Proplétali jsme se křížem krážem mezi ploty, až...