Vzpomínání na Šumavu

KNÍŽECÍ PLÁNĚ (Borová Lada, Šumava) Knížecí P láně ( německy Fürstenhut ) se nacház ej í na Šumavě v nadmořské výšce 1021 metrů. Je to bývalá obec v těsn é blízkosti hranic s Německem . Nyní se zde nachází jen hřbitov , který byl v roce 1992 obnoven ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli. Na místě kostela byl vztyčen vysoký dřevěný kříž. Na Knížecí Pláně se nedá jet autem, leda by vám bylo víc než 65 let. Pak získáte jednodenní povolení, abyste mo h li zajet ke hřbitovu a tam zaparkovat.  Dál už musíte jít pěšky. Je to opravdu překrásné místo, rozlehlá planina s nádhernými výhledy, obklopená kopci a lesy, protkaná pěšinami a cyklostezkami. Na hřbitově i na pomníku obětem první i druhé světové války Tony nacházel jména, s nimiž se setkával při svém pátrání po událostech roku 1945. Jezdili jsme tam ovšem z jiného důvodu – dívali jsme se po bunkr ech , protože těch tady mělo být několik (str. 98-103 * ) ...

FRANTIŠKOV – PODZEMNÍ TOVÁRNA  –  1. ČÁST (Kvilda, Šumava) Františkov (Franzensthal) je dobře známý všem hledačům. Archivní materiály i legendy praví, že pod továrnou, která zde stávala, se nachází tajné podzemí a z něj vede štola nitrem Stolových hor až do Německa. 1. zbořeniště továrny, 2. bývalá správní budova, 3. lom, 4. louka. 5. Biertopf, 6. pomník převaděčům, 7. elektrárna Tony byl vždy uznávaným expertem na tento kout Šumavy, a tak není divu, že ho dokonce navštívila Česká televize, když natáčela v roce 2007 pořad Tajemství podzemních štol na Šumavě (https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240040). Můj muž odmítl spolupráci – asi nechtěl prozradit, co při svém pátrání objevil. Nicméně párkrát se  sešel  s reportérkou Rebekou Bartůňkovou, ale nikdy jí nic podstatného neřekl. Přitom vše, co lze v reportáži vidět, on už objevil o šest let dříve. Historický snímek – vpravo bývalá továrn...

PRAMENY VLTAVY - PÁTRÁNÍ PO ŠTOLE - 2. ČÁST (Kvilda, Šumava) I v roce 200 8 jsme se na Černou horu dostali – t entokrát však bez Františka. Místo něho jsme s sebou vzali Ing. Rudo lfa T, který se velmi rychle stal naším novým parťákem a kamarádem. Františka jsme však neodvrhli, to ne. Pracovali jsme s ním na jiných věcech, ale o ni ch později. Teď jsme potřebovali Rudu s jeho lepším vybavením, a to s měřící soupravou R-100, o níž uvádí ve své závěrečné zprávě toto: „ Jedná se o multielektrodové zapojení s 21 elektrodami. Postupně se zapojují dvě elektrody jako proudové a další dvojice jako potenciálové. Jde o liniovou metodu dipól – dipól. K měření se používá střídavý proud o frekvenci 700Hz, rozestup elektrod je volen od 1 do 3m, podle toho jaký chceme mít hloubkový zásah měření.“ Tony s Evičkou T ak, a teď je nám to všem jasné :-) Bez toho jsme se opravdu nemohli obejít. No, jako technicky nepolíbený člověk si z toho dělám legraci, ale věřte, žá...