Vzpomínání na Šumavu

KNÍŽECÍ PLÁNĚ (Borová Lada, Šumava) Knížecí P láně ( německy Fürstenhut ) se nacház ej í na Šumavě v nadmořské výšce 1021 metrů. Je to bývalá obec v těsn é blízkosti hranic s Německem . Nyní se zde nachází jen hřbitov , který byl v roce 1992 obnoven ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli. Na místě kostela byl vztyčen vysoký dřevěný kříž. Na Knížecí Pláně se nedá jet autem, leda by vám bylo víc než 65 let. Pak získáte jednodenní povolení, abyste mo h li zajet ke hřbitovu a tam zaparkovat.  Dál už musíte jít pěšky. Je to opravdu překrásné místo, rozlehlá planina s nádhernými výhledy, obklopená kopci a lesy, protkaná pěšinami a cyklostezkami. Na hřbitově i na pomníku obětem první i druhé světové války Tony nacházel jména, s nimiž se setkával při svém pátrání po událostech roku 1945. Jezdili jsme tam ovšem z jiného důvodu – dívali jsme se po bunkr ech , protože těch tady mělo být několik (str. 98-103 * ) ...

FRANTIŠKOV – PODZEMNÍ TOVÁRNA ( 2 . ČÁST) (Kvilda, Šumava) Jak to tedy vypadá za řekou? Dostanete se sem po můstku vedoucím od silnice k pomníčku převaděčům nebo se dáte o kousek dál pěšinkou k elektrárně. Vpravo silnice, vlevo podél ní Vltava s můstkem,  na konci cesty vlevo pod lesem pomníček. Do těchto míst za Vltavou vedou chodby a štoly, které jsme objevili pod továrnou. Dostat se jimi sem ovšem bylo kvůli závalům nemožné. Tony tedy rozhodl, že budeme měřit i zde, jestli se do nich nedá proniknout odsud. Práce probíhaly několik let, ale vždy jen sporadicky – dva tři dny a pak zase konec. Buď nebyli lidi, nebo počasí, anebo dostatek času.  Měření poblíž pomníčku Jedno z prvních měření se provádělo na louce vpravo od cesty vedoucí k pomníčku, pak nad silnicí na svazích Stanové hory, protože tam se měly podle svědků nacházet větrací komíny (str. 217 * ). Kromě známých aktérů nám někdy pomáhali i kamarádi a přátelé, kteří za námi přij...

STOLOVÝ HŘBET – PÁTRÁNÍ PO VSTUPECH DO PODZEMÍ - 2. ČÁST (Bučina – Kvilda, Šumava) Tobiáška – pod Stolovým hřbetem Stolové hory byly naše oblíbená destinace, a tak jakmile to šlo, vyráželi jsme, abychom se na ně dostali. Zkoumali jsme jednotlivé průseky, hledali pozůstatky kamenných zídek semenišť, procházeli všechny možné cesty křižující se na úbočí hor a sbírali pravé hřiby. Často jsme navštěvovali Tobiášku, bývalou Tobiášovu huť, kde bylo možno ještě nalézt zbytky staveb nebo sklářských výrobků, ale i vojenské techniky z konce druhé světové války. Sklářská huť byla   postavena   roku 1796 Tobiášem Rafaelem Adlerem na odlehlém místě, vzdáleném 3 km JV od Kvildy. Nejčastěji je dnes známá pod jménem zakladatele - Tobiashütte - Tobiášova huť. Spočívala na vyvýšeném místě v nadmořské výšce 1100 metrů, nad pravým břehem potoka Bučina, na západním svahu Stolové hory. Bylo v ní vyráběno duté sklo a výrobky byly určeny především na vývoz. T. ...