KNÍŽECÍ PLÁNĚ

KNÍŽECÍ PLÁNĚ

(Borová Lada, Šumava)

Knížecí Pláně (německy Fürstenhut) se nacházejí na Šumavě v nadmořské výšce 1021 metrů. Je to bývalá obec v těsné blízkosti hranic s Německem. Nyní se zde nachází jen hřbitov, který byl v roce 1992 obnoven ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli. Na místě kostela byl vztyčen vysoký dřevěný kříž.

Na Knížecí Pláně se nedá jet autem, leda by vám bylo víc než 65 let. Pak získáte jednodenní povolení, abyste mohli zajet ke hřbitovu a tam zaparkovat. Dál už musíte jít pěšky. Je to opravdu překrásné místo, rozlehlá planina s nádhernými výhledy, obklopená kopci a lesy, protkaná pěšinami a cyklostezkami. Na hřbitově i na pomníku obětem první i druhé světové války Tony nacházel jména, s nimiž se setkával při svém pátrání po událostech roku 1945.

Jezdili jsme tam ovšem z jiného důvodu – dívali jsme se po bunkrech, protože těch tady mělo být několik (str. 98-103*) – ostatně jako i na mnoha dalších místech na Šumavě. Jedná se o objekty poválečného systému opevnění našich hranic se Západním Německem a Rakouskem. Zde jsou roztroušeny po pláních, některé částečně vykukují, jiné by se musely hledat. Nacházejí se však na pastvinách obehnaných plotem, kde se pasou stáda krav, a mezi ně se nám jít nechtělo. Pevnůstky nikdy nebyly náš hlavní zájem. Jen jsme chtěli vidět, že tam opravdu jsou.

Také jsme chtěli najít pozůstatky bývalého pracovního lágru, ve kterém měli být za války uvězněni francouzští zajatci. Tony o něm píše na str. 98–103* v kapitole Zajatecké tábory. Tam uvádí informaci nalezenou v archivních materiálech o místě, kde se tábor měl nacházet. K jeho hledání jsme se však rozhodli až v době, kdy jsme nebyli nejmladší a kdy už nohy mému muži dobře nesloužily, a tak jsme to vzdali. Nicméně uvádím, že by to mělo být pouhé 3 km od parkoviště u hřbitova a jenom 1 km od křižovatky Žďárecké sedýlko. Na mapě na internetu při větším přiblížení je viděl holé místo – zde je označeno bodem.

1. bývalý pracovní lágr, 2. penzion Hájenka, 3. místo, kde stával kostel, 4. hřbitov, 5. Lomeček Chaloupky

Na Knížecí Pláně se dostanete jak po turistických cestách, tak i po cyklostezkách, a to nejen z Borových Lad, ale i od Pramenů Vltavy a z Bučiny. V Hájence se můžete občerstvit nebo i ubytovat. Často jsme se tu s Tonym pohybovali a dívali se na nedaleký Stolový hřbet, který nám tolik učaroval. Jeho vrcholy se před námi vlnily a my vzpomínali, jak jsme je zdolávali a prozkoumávali.

Na obzoru Stolový hřbet

Byli jsme však zde, a tak jsme toho museli využít. Jednou jsme se vydali po červené značce, abychom našli mezi Bučinou a Knížecími Pláněmi Lomeček (Steinbruch) u bývalé osady Chaloupky. Vlastně ani nevím, proč jsme ho hledali. No, asi proto, že se tam těžil v minulosti kámen. A geologie – ta muže hodně zajímala. Nejspíš samozřejmě ve spojitosti s jeho pátráním po podzemních objektech. Nicméně místo, o kterém se zmiňuji, je malebné a zvláštní. Zejména tím, jak zde nad povrch vystupují velké i menší kamenné bloky se stopami po nástrojích – jako doklad těžby kamene.

Udělala jsem na místě pár fotek, ale jako obvykle – velmi nekvalitních. Jen tak starým tlačítkovým mobilem pro sebe na památku. Tehdy jsem netušila, že to budu někdy v budoucnu cpát na internet. V létě to snad napravím, až se vydám s kamarády po všech těch krásných místech, o kterých píšu a kterých si moc běžný turista při svých toulkách Šumavou nevšimne.

*Kunc Antonín, Tajemství šumavského podzemí, 2015, AOS Publishing, Ústí nad Labem

Její první verze byla uveřejněna v roce 2010 na internetu pod názvem Tajemství Františkova a Pramenů Vltavy