TREMLOVA PILA - HLEDÁNÍ KAMENNÉHO MŮSTKU

TREMLOVA PILA - HLEDÁNÍ KAMENNÉHO MŮSTKU

(Knížecí Pláně, Šumava)

Pozůstatky po Tremlově pile

Tremlova pila se kdysi nacházela asi 500 m na jih od bývalého kostela na Knížecích Pláních (bod číslo 1 na mapě níže), a to těsně u hranic s Německem. Usmysleli jsme si s manželem, že ji musíme nalézt.

1. Tremlova pila

Na mapách Cenia, na nichž je zobrazena krajina, jak vypadala kolem roku 1950, jsme si vyhledali ono místo a pak porovnali se současnými mapami. Zjistili jsme, že se musíme dát po svažitých loukách dolů k Červenému potoku.

Jenže ouha! Cesta tam nevedla. Podlezli jsme tedy ohrazení a scházeli pastvinami mezi krávami prudkým kopcem až k potku. Tehdy ještě manžel běhal jako srnka – no, ale už taková postarší.

Za Červeným potokem je už Německo

Krávy na nás čučely a asi si říkaly, co tam děláme. To však bylo naše tajemství a nikdo kromě nich nás nesměl vidět. Proplétali jsme se křížem krážem mezi ploty, až jsme se dostali dolů, kde pastviny končily a kde tekl potok. Terén v těch místech byl ovšem nepříjemný – křoví, stromy, kameny, vysoká tráva. Taková menší džunglička.

Kousek za potokem byla vidět cesta, po které občas něco projelo – to už ale bylo Německo, jak ohlašovala cedule, u níž jsme se ocitli. Vzdušnou čarou sem to bylo asi jen půl kilometru, ale my se naběhali mnohem víc. Hlavně já. Tony si sedl na spadlý strom a já lítala kolem dokola a hledala něco, co by aspoň vzdáleně připomínalo pilu.

Pozůstatky po Tremlově pile

Konečně jsem spatřila cosi, co vypadalo nadějně. Oba jsme se přiblížili a uviděli zbytky jakýchsi strojů a zařízení a pak taky otvor do podzemních prostor. Tak to je určitě ono! Hned jsme všechno vyfotografovali a samozřejmě posvačili. To je moje – bez toho se žádný výlet do přírody neobejde. A navrch kafíčko. Byla to opravdu pohodička.

Tremlova pila, https://kontaminace.cenia.cz/

Na našem nebíčku štěstí však zůstával mráček. Podle našeho informátora se tu někde měl také nacházet jakýsi kamenný můstek. Jenže kde? Nebyl čas ho hledat, povinnosti volaly (provozovali jsme totiž manželův penzion), a tak jsme museli naplánovat další návštěvu.

Tremlova pila uprostřed dole pod letopočtemhttps://kontaminace.cenia.cz/

Nevydrželi jsme však čekat dlouho a hned druhý den jsme se opět ocitli mezi našimi krávami a kolem nich hurá dolů. Konečně zase u Tremlovy pily. Zbýval nám ale najít onen můstek. Má prý být kamenný. Začalo další horečné hledání. Prodírala jsem se podél potoka oběma směry – po proudu i proti, přeskakovala překážky, sledovala potok, jestli už konečně neuvidím, co hledám. Ale nic. 

Pozůstatky po Tremlově pile

Sedli jsme si tedy s mužem k ruinám staré pily a přemítali. Jak se tu asi žilo, jak tu mohli lidé přečkat zimu? V červnu 1945 zde byli při přestřelce pozabíjeni členové gestapa (str. 117*) – to bylo asi to, co Toníka zajímalo nejvíc. Proto jsme vlastně po tomto místu pátrali – manžela hrozně zajímaly události konce druhé světové války v okolí našeho bydliště v Nových Hutích.

https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=keusc&t=p

Po chvíli jsem vstala a šla blíž k vodě, abych se umyla a udělala ještě pár snímků. Přitom jsme si všimla, že se právě tady potok najednou někam ztratil a skrývá se mezi kameny. Ty zde byly asi v délce dvou metrů naskládány těsně vedle sebe tak, aby povrch byl rovný a dalo se po něm chodit nebo jezdit, ale aby voda mohla protékat. A náhle mě to trrrklo!

Můstek tvořený kameny

To je přeci onen kamenný můstek – je opravdu tvořený kameny. Nevypadá totiž jako mosty, které běžně známe, nevyčnívá nad vodu a je velmi nenápadný. Proto jsme ho nemohli najít.

Můstek tvořený kameny

Na Tremlovu pilu už jsme se pak už nikdy nedostali a mně se po ní moc a moc stýská. Byla to krásná doba našeho objevování a ta už se nevrátí. Tenkrát jsme byli tak mladí. Co to je šedesát nebo sedmdesát let!

*Viz manželova kniha: Kunc Antonín, Tajemství šumavského podzemí, 2015, AOS Publishing, Ústí nad Labem. Její první verze byla uveřejněna v roce 2010 na internetu pod názvem Tajemství Františkova a Pramenů Vltavy.