SEJPY, PINKY, ŠTOLY a ZLATO

-


SEJPY, PINKY, ŠTOLY a ZLATO

(Kašperské Hory, Šumava)


Dnes si budu psát asi jen tak pro sebe. Bude to hlavně o Kašperských Horách a o naučné stezce Cestou zlatokopů. Nemám totiž moc fotografií – a už vůbec ne kvalitních – a pak – o těchto místech už toho bylo napsáno tolik. Jenže já psát musím. Chci si připomenout ty hezké chvíle.


Jedna ze štol

Do Kašperek jsme si s mužem zajeli několikrát, ale Cestou zlatokopů jsme se vydali jen třikrát. Jednou sami dva a podruhé s jeho vnučkou, která se mnou zlezla všechna místa, kam se Tony nechtěl šplhat. Potřetí jen k pinkám.


Zlatý potok

Naučná stezka je něco, kam stojí zato vzít děti. Je plná lákadel svádících k dobrodružství. Začíná v centru města, ale pak vede podél Zlatého potoka, kde se ve svahu nachází spousta vchodů do bývalých štol. Některé jsou zavřené, jiné přístupné. Nejsou dlouhé ani nebezpečné, mnohé jsou přímo u cesty, k dalším musíte šplhat do kopce. V každém případě jsou tajemné a romantické. Je dobré si vzít s sebou baterku a prohlédnout si, jak vypadají uvnitř. Nejkrásnější je jedna rozlehlá se zamřížovaným okénkem a uvnitř s jezírkem. 






Samozřejmě jsme se šli podívat i na významnou štolu Kristýna, která je součástí seismologická stanice AV ČR. Ta se řadí na přední místo Evropy a patří i k těm nejúspěšnějším na světě. Podle statistik změřila nejvíc zemětřesení ze všech podobných stanic pracujících po celé planetě.



Omrkli jsme i štolu Naděje, kde se měla v devadesátých letech minulého století začít provádět těžba zlata, ale nakonec z toho sešlo http://www.sumava.cz/objekt_az/5769-stola-nadeje/.


Štola Naděje

Mého muže ale nejvíce zajímaly SEJPY podél Zlatého potoka http://www.kasperske-hory.cz/pamatky-na-dolovani.php. Ty v minulosti vznikaly jako hlušina při rýžování zlata. Jsou to vlastně různě velké hromady, které tvoří charakteristické kopečky https://cs.wikipedia.org/wiki/Sejp. Cestou jsme jich viděli dost a dost, ale já jsem tenkrát nefotografovala. Sejpy na fotografii se nacházejí kolem Kvildského potoka – na ně jsme se také kdysi jeli s mužem podívat. Hledali jsme i jinde, např. u Lipky, protože na Šumavě je takových míst spousta.



Jednou začal manžel mluvit o tom, že bychom měli najít také nějaké PINKY. Tohle slovo mě tenkrát velmi zaujalo, a tak jsem začala pátrat po jeho přesném významu i po tom, kde se pinky vyskytují https://cs.wikipedia.org/wiki/Pinka. Nalezli jsme je při jednom z dalších výletů do Kašperských hor.
 



Tehdy jsme celou stezku neprocházeli, nýbrž jsme se přiblížili z druhé strany ke štole Naděje a odtamtud, jenže opačným směrem, jsme se hrabali do kopce za pinkami. Našli jsme jak pinku č. 1 (propadlá pinka), která je dokonce na mapě, tak i nějaké další, ale nepropadlé http://turistickygurman.cz/turisticky-gurman/kasperske-hory-a-ns-cestou-zlatokopu/




Poslední zajímavost, kterou jsme v Kašperkách vyhledali, byly základy středověké úpravny zlaté rudy se zbytky pícky k žíhání křemenů obsahujících zlato. Je to vlastně i poslední zastavení naučné stezky. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Apravna_zlat%C3%A9_rudy_v_Ka%C5%A1persk%C3%BDch_Hor%C3%A1ch


Úpravna zlaté rudy – v pozadí manžel se svým autíčkem

Návštěvníci Kašperských Hor asi nejvíce míří na hrad Kašperk. Ten působí i z velké dálky opravdu monumentálně a pohled na něj je uchvacující. Také jsme ho s mužem jednou navštívili, ale hromadné prohlídky nejsou nic pro mě. Opěvování tohoto malebného místa nechám tedy na někom jiném a s tímto koutem Šumavy se rozloučím.


1. Kašperské Hory, 2. počátek cesty podél Zlatého potoka, 3. jedna ze štol, 4. štola Kristýna, 5. štola Naděje,
6. pinky, 7. úpravna zlaté rudy


Komentáře

  1. Petros7. září 2022 v 4:32

    Kdysi jsem si tu stezku podél Zlatého potoka prošel a musím říct, že mě to hodně zaujalo. Hlavně ty tipy, jak začít rýžovat a celkově jak prostě se to zlato u nás rýžovalo. Vůbec jsem nevěděl, že u nás něco takového probíhalo. Člověk to má spojené tak maximálně s kovboji někde na Divokém západě, ale v Kašperských horách by to fakt nečekal. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. rykytka3. října 2022 v 13:07

      A už jste zkusil rýžovat? Asi se z toho u nás zbohatnout nedá. I tak vám přeji aspoň malý úspěch :-)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRANTIŠKOV – PODZEMNÍ TOVÁRNA (2. ČÁST)

-
Obrázek
FRANTIŠKOV – PODZEMNÍ TOVÁRNA ( 2 . ČÁST) (Kvilda, Šumava) Jak to tedy vypadá za řekou? Dostanete se sem po můstku vedoucím od silnice k pomníčku převaděčům nebo se dáte o kousek dál pěšinkou k elektrárně. Vpravo silnice, vlevo podél ní Vltava s můstkem,  na konci cesty vlevo pod lesem pomníček. Do těchto míst za Vltavou vedou chodby a štoly, které jsme objevili pod továrnou. Dostat se jimi sem ovšem bylo kvůli závalům nemožné. Tony tedy rozhodl, že budeme měřit i zde, jestli se do nich nedá proniknout odsud. Práce probíhaly několik let, ale vždy jen sporadicky – dva tři dny a pak zase konec. Buď nebyli lidi, nebo počasí, anebo dostatek času.  Měření poblíž pomníčku Jedno z prvních měření se provádělo na louce vpravo od cesty vedoucí k pomníčku, pak nad silnicí na svazích Stanové hory, protože tam se měly podle svědků nacházet větrací komíny (str. 217 * ). Kromě známých aktérů nám někdy pomáhali i kamarádi a přátelé, kteří za námi přijeli na ná
Další informace

TREMLOVA PILA - HLEDÁNÍ KAMENNÉHO MŮSTKU

-
Obrázek
TREMLOVA PILA - HLEDÁNÍ KAMENNÉHO MŮSTKU (Knížecí Pláně, Šumava) Pozůstatky po Tremlově pile Tremlova pila se kdysi nacházela asi 500 m na jih od bývalého kostela na Knížecích Pláních (bod číslo 1 na mapě níže), a to těsně u hranic s Německem. Usmysleli jsme si s manželem, že ji musíme nalézt. 1. Tremlova pila Na mapách Cenia, na nichž je zobrazena krajina, jak vypadala kolem roku 1950, jsme si vyhledali ono místo a pak porovnali se současnými mapami. Zjistili jsme, že se musíme dát po svažitých loukách dolů k Červenému potoku. Jenže ouha! Cesta tam nevedla. Podlezli jsme tedy ohrazení a scházeli pastvinami mezi krávami prudkým kopcem až k potku. Tehdy ještě manžel běhal jako srnka – no, ale už taková postarší. Za Červeným potokem je už Německo Krávy na nás čučely a asi si říkaly, co tam děláme. To však bylo naše tajemství a nikdo kromě nich nás nesměl vidět. Proplétali jsme se křížem krážem mezi ploty, až
Další informace

FRANTIŠKOV – PODZEMNÍ TOVÁRNA (1. ČÁST)

-
Obrázek
FRANTIŠKOV – PODZEMNÍ TOVÁRNA  –  1. ČÁST (Kvilda, Šumava) Františkov (Franzensthal) je dobře známý všem hledačům. Archivní materiály i legendy praví, že pod továrnou, která zde stávala, se nachází tajné podzemí a z něj vede štola nitrem Stolových hor až do Německa. 1. zbořeniště továrny, 2. bývalá správní budova, 3. lom, 4. louka. 5. Biertopf, 6. pomník převaděčům, 7. elektrárna Tony byl vždy uznávaným expertem na tento kout Šumavy, a tak není divu, že ho dokonce navštívila Česká televize, když natáčela v roce 2007 pořad Tajemství podzemních štol na Šumavě (https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240040). Můj muž odmítl spolupráci – asi nechtěl prozradit, co při svém pátrání objevil. Nicméně párkrát se  sešel  s reportérkou Rebekou Bartůňkovou, ale nikdy jí nic podstatného neřekl. Přitom vše, co lze v reportáži vidět, on už objevil o šest let dříve. Historický snímek – vpravo bývalá továrna, nad ní vlevo pen
Další informace