POLECKÉ KRÁSY
POLECKÉ
KRÁSY
(Polka,
Šumava)
Na
Polku u Horní Vltavice (nebo také poblíž Borových Lad) jsme se
vydali s manželem a s našimi kamarády hledači několikrát. Podle
mého muže se v jejím okolí měly odehrávat na konci války
nějaké přestřelky.
Polka
je zaniklá dřevařská
obec,
z níž se uchovalo jediné stavení, které bylo
zrekonstruováno na penzion
http://www.penzionpolka.cz/pensionpolka/polka.asp,
http://www.npsumava.cz/cz/5781/9461/clanek/.
Stejnojmenný
potok, který tudy protéká, dělil panství na dvě půlky a odtud
jeho název. Německé pojmenování Elendbachl zase
souvisí s bídou a nouzí, která zde v historii asi byla častá.
No,
studovala jsem jazyky, tak jsem si ten krátký lingvistický exkurz
nemohla odpustit :-)
Na
výpravy sem jsme s sebou vlekli pochopitelně nějaké detektory
kovu a nářadí na hrabání v zemi. Cesta nebyla dlouhá – plus
mínus jeden kilometr od
parkoviště –
a
vedla romantickou stezkou podél potoka. Chvílemi
to zas tak romantické nebylo, to musím připustit. Sem tam jsme
totiž přeskakovali rozbahnělý terén a zakopávali o hřiby. Z
jedné strany klikatící se potůček, z druhé prudká stráň s
mladým smrkovým lesem a s kamennými hradbami.
Brod
na potoce Polka
|
Chlapci
svými přístroji opravdu zaznamenali v půdě nějakou munici. Mě
to ovšem nezajímalo, a tak teď nejsem schopna o tom podat bližší
informace, bohužel. O místě však ano, to je označeno na mapce.
Hledali
pak i v místech zaniklé obce Březová Lada, ale tam jsme je my s
mužem nedoprovázeli.
1.
Penzion Polka, 2. nádrž
Polka, 3. oblast našeho hledání, 4. Březová Lada, 5. Žlíbský
vrch,
6.
zřícenina hradu Kunžvart, 7. Polecká nádrž, 8. MVE Polka, 9.
Borová Lada (severně
0,5 km)
|
Kvůli
hledačským aktivitám jsme jezdili na Polku asi před deseti lety,
pak už spíš jen, abychom potěšili své oko. Často jsme na
našich cestách upírali svůj zrak na zvláštně zarostlý kopec s
vysokou věží, která mě nenechávala chladnou. Když jsem se
dopátrala, že se jedná o Žlíbský
vrch
a že
věž je vysílač, ke kterému byla vybudována pohodlná cesta,
bylo rozhodnuto. Autem jsme dojeli, jak jen to nejblíž šlo, a pak
už jsme pěšky zdolali poslední úsek cesty. Vrchol vysoký 1133 m
působí osaměle, ponuře, tajemně a krásně.
http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/zlibsky-vrch-hlv154/
Nedaleko
se nalézá další třešnička na dortu jménem Polka, a to
zřícenina hradu
Kunžvart.
Na
ten jsme se bohužel nikdy nevydali, jen směrovka nám ukazovala,
kudy jít. To bych bývala
musela mít jiného parťáka než svého drahouška. Letos se tam
chystám vyrazit s vnoučaty.
Ke
zřícenině vede cesta jak z Polky, tak ze Strážného.
Hrad se nalézá na stejnojmenné hoře (1033 m) v první zóně NPŠ
asi 1 km vzdušnou čarou od hory Strážný. I
ve slově Kunžvart slyšíme slovo stráž nebo hlídka,
tedy varta.
Nádrž
Polka
|
Kolem
Polky jsme se s mužem motali častokrát, protože je tu nádherně.
Silnice
z
Borových Lad vede překrásným údolím Teplé Vltavy a
pokračuje dál na Horní Vltavici. Cestou jsme se jednou zastavili v
Malé
vodní elektrárně
http://www.aquaenergie.cz/mve_polka.
Muže velmi zajímalo její zařízení a výroba, protože ji
provozuje Aqua Energie, stejně jako MVE Františkov, jeho velká
láska.
Když
se podívám na mapu a vidím všechna ta lákavá místa, popadne mě
touha je zase uvidět a
sdílet jejich krásu s blízkým člověkem. Musím si ale ještě
chvíli počkat, a tak se zatím
o ně podělím s počítačem :-) Venku je jaro v plném proudu,
prší a já se raduji, že ten blahodárný déšť nám dává
tolik krásné zeleně, že se nemůžu ani nabažit a nemůžu
přestat doufat, že nepřijde horké a suché léto jako vloni.
Komentáře
Okomentovat