POLECKÉ KRÁSY



POLECKÉ KRÁSY

(Polka, Šumava)

Na Polku u Horní Vltavice (nebo také poblíž Borových Lad) jsme se vydali s manželem a s našimi kamarády hledači několikrát. Podle mého muže se v jejím okolí měly odehrávat na konci války nějaké přestřelky.
 



Polka je zaniklá dřevařská obec, z níž se uchovalo jediné stavení, které bylo zrekonstruováno na penzion http://www.penzionpolka.cz/pensionpolka/polka.asp, http://www.npsumava.cz/cz/5781/9461/clanek/. Stejnojmenný potok, který tudy protéká, dělil panství na dvě půlky a odtud jeho název. Německé pojmenování Elendbachl zase souvisí s bídou a nouzí, která zde v historii asi byla častá. No, studovala jsem jazyky, tak jsem si ten krátký lingvistický exkurz nemohla odpustit :-)



Na výpravy sem jsme s sebou vlekli pochopitelně nějaké detektory kovu a nářadí na hrabání v zemi. Cesta nebyla dlouhá – plus mínus jeden kilometr od parkoviště – a vedla romantickou stezkou podél potoka. Chvílemi to zas tak romantické nebylo, to musím připustit. Sem tam jsme totiž přeskakovali rozbahnělý terén a zakopávali o hřiby. Z jedné strany klikatící se potůček, z druhé prudká stráň s mladým smrkovým lesem a s kamennými hradbami.


Brod na potoce Polka

Chlapci svými přístroji opravdu zaznamenali v půdě nějakou munici. Mě to ovšem nezajímalo, a tak teď nejsem schopna o tom podat bližší informace, bohužel. O místě však ano, to je označeno na mapce. Hledali pak i v místech zaniklé obce Březová Lada, ale tam jsme je my s mužem nedoprovázeli.


1. Penzion Polka, 2. nádrž Polka, 3. oblast našeho hledání, 4. Březová Lada, 5. Žlíbský vrch,
6. zřícenina hradu Kunžvart, 7. Polecká nádrž, 8. MVE Polka, 9. Borová Lada (severně 0,5 km)


Kvůli hledačským aktivitám jsme jezdili na Polku asi před deseti lety, pak už spíš jen, abychom potěšili své oko. Často jsme na našich cestách upírali svůj zrak na zvláštně zarostlý kopec s vysokou věží, která mě nenechávala chladnou. Když jsem se dopátrala, že se jedná o Žlíbský vrch a že věž je vysílač, ke kterému byla vybudována pohodlná cesta, bylo rozhodnuto. Autem jsme dojeli, jak jen to nejblíž šlo, a pak už jsme pěšky zdolali poslední úsek cesty. Vrchol vysoký 1133 m působí osaměle, ponuře, tajemně a krásně. http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/zlibsky-vrch-hlv154/
 



Nedaleko se nalézá další třešnička na dortu jménem Polka, a to zřícenina hradu Kunžvart. Na ten jsme se bohužel nikdy nevydali, jen směrovka nám ukazovala, kudy jít. To bych bývala musela mít jiného parťáka než svého drahouška. Letos se tam chystám vyrazit s vnoučaty.



Ke zřícenině vede cesta jak z Polky, tak ze Strážného. Hrad se nalézá na stejnojmenné hoře (1033 m) v první zóně NPŠ asi 1 km vzdušnou čarou od hory Strážný. I ve slově Kunžvart slyšíme slovo stráž nebo hlídka, tedy varta.
 
Nádrž Polka
Pořád to ale není všechno, co se vztahuje k našemu místu. Přímo zde se totiž nachází nedávno zrekonstruovaná nádrž Polka, která patří rybářskému revíru. Pozor! Neplést si ji s Poleckou nádrží, vzdálenou asi 4 km odsud. Dá se k ní dostat jedině pěšky nebo na kole, ale zato se v ní můžete vykoupat – na rozdíl od oné první vodní plochy.


MVE Polka

Kolem Polky jsme se s mužem motali častokrát, protože je tu nádherně. Silnice z Borových Lad vede překrásným údolím Teplé Vltavy a pokračuje dál na Horní Vltavici. Cestou jsme se jednou zastavili v Malé vodní elektrárně http://www.aquaenergie.cz/mve_polka. Muže velmi zajímalo její zařízení a výroba, protože ji provozuje Aqua Energie, stejně jako MVE Františkov, jeho velká láska.


Na obzoru Žlíbský vrch

Když se podívám na mapu a vidím všechna ta lákavá místa, popadne mě touha je zase uvidět a sdílet jejich krásu s blízkým člověkem. Musím si ale ještě chvíli počkat, a tak se zatím o ně podělím s počítačem :-) Venku je jaro v plném proudu, prší a já se raduji, že ten blahodárný déšť nám dává tolik krásné zeleně, že se nemůžu ani nabažit a nemůžu přestat doufat, že nepřijde horké a suché léto jako vloni.




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FRANTIŠKOV – PODZEMNÍ TOVÁRNA (2. ČÁST)

TREMLOVA PILA - HLEDÁNÍ KAMENNÉHO MŮSTKU

FRANTIŠKOV – PODZEMNÍ TOVÁRNA (1. ČÁST)