Vzpomínání na Šumavu

STOLOVÝ HŘBET – PÁTRÁNÍ PO VSTUPECH DO PODZEMÍ - 2. ČÁST (Bučina – Kvilda, Šumava) Tobiáška – pod Stolovým hřbetem Stolové hory byly naše oblíbená destinace, a tak jakmile to šlo, vyráželi jsme, abychom se na ně dostali. Zkoumali jsme jednotlivé průseky, hledali pozůstatky kamenných zídek semenišť, procházeli všechny možné cesty křižující se na úbočí hor a sbírali pravé hřiby. Často jsme navštěvovali Tobiášku, bývalou Tobiášovu huť, kde bylo možno ještě nalézt zbytky staveb nebo sklářských výrobků, ale i vojenské techniky z konce druhé světové války. Sklářská huť byla   postavena   roku 1796 Tobiášem Rafaelem Adlerem na odlehlém místě, vzdáleném 3 km JV od Kvildy. Nejčastěji je dnes známá pod jménem zakladatele - Tobiashütte - Tobiášova huť. Spočívala na vyvýšeném místě v nadmořské výšce 1100 metrů, nad pravým břehem potoka Bučina, na západním svahu Stolové hory. Bylo v ní vyráběno duté sklo a výrobky byly určeny především na vývoz. T. ...

STOLOVÝ HŘBET – PÁTRÁNÍ PO VSTUPECH DO PODZEMÍ - 1. ČÁST (Bučina – Kvilda, Šumava) Stolový hřbet se táhne poblíž Bučiny a tvoří jej tři hory spojené vrcholovým průsekem. Ten na JZ protíná Bučinkou cestu a na SV konci Vlasatou cestu, vede však dále až k Františkovu. Názvy jednotlivých vrcholů od Bučinské cesty se na mapách různí. Na těch současných nebývá JZ vrchol (Steinberg – Kamenná hora) většinou označen žádným názvem. Za ním následuje Stolová hora a Vysoký stolec. Vedlejší vrchol Stolového hřbetu je Stanová hora vzdálen á 1 330 m na sever. Stolový hřbet (Stolové hory): 1. Kamenná hora (vedle Stolová hora + Vysoký stolec), 2. tzv. panelová cesta, 3, Tvrdá cesta, 4. tzv. zadní cesta vedoucí k průsmyku našeho prvního měření (na mapě není), 5. Tobiáška, 6. začátek vrcholového průseku, 7. jeho konec Na Stolových horách jsme také měřili. Jak s Františkem, tak i později s Rudou. Odehrávalo se to v podstatě ve stejné roky jako náš průzkum na Prame...

PRAMENY VLTAVY - PÁTRÁNÍ PO ŠTOLE - 1. ČÁST (Kvilda, Šumava) Na Pramenech Vltavy, jak je známo, stávala před druhou světovou válkou turistická chata, která za války sloužila jako pracovní zajatecký tábor. Zajatci údajně pracovali na hloubení štoly a podzemních prostor. Tato skutečnost byla pro mého muže tím, co ho velmi zajímalo. Věděl totiž, že zde byl roce 1999 zahájen přísně utajovaný „hydrogeologický průzkum“, jehož skutečné poslání bylo známé jenom malému okruhu zasvěcených osob. Dozvěděl se to od jakéhosi muže pověřeného Vojenským obranným zpravodajstvím monitorovat tyto práce (str. 7*). Vlevo  historické foto. Vpravo  socha od řezbáře Davida Fialy u symbolického pramene Vltavy. Jeden ze skutečných pramenů je vzdálen asi 200 m ve svahu Černé hory.  Jelikož se však místo nachází na území Národního parku Šumava (NPŠ) a mimo značené stezky se běžný smrtelník nedostane, rozhodl se Tony, že tuto ins...