Vzpomínání na Šumavu

POLECKÉ KRÁSY (Polka, Šumava) Na Polku u Horní Vltavice (nebo také poblíž Borových Lad) jsme se vydali s manželem a s našimi kamarády hledači několikrát. Podle mého muže se v jejím okolí měly odehrávat na konci války nějaké přestřelky.   Polka je zaniklá dřevařská obec, z níž se uchovalo jediné stavení, které bylo zrekonstruováno na penzion http://www.penzionpolka.cz/pensionpolka/polka.asp , http://www.npsumava.cz/cz/5781/9461/clanek/ . Stejnojmenný potok, který tudy protéká, dělil panství na dvě půlky a odtud jeho název. Německé pojmenování Elendbachl zase souvisí s bídou a nouzí, která zde v historii asi byla častá. No, studovala jsem jazyky, tak jsem si ten krátký lingvistický exkurz nemohla odpustit :-) http://www.penzionpolka.cz/pensionpolka/fotogalerie.asp Na výpravy sem jsme s sebou vlekli pochopitelně nějaké detektory kovu a nářadí na hrabání v zemi. Cesta nebyla dlouhá – plus mínus jeden kilometr od parkoviště – a vedla romantickou ste

SUDSLAVICKÁ JESKYNĚ (Vimperk, Šumava) Sudslavickou jeskyni jsme navštívili z pouhé zvědavosti. Chtěli jsme spatřit kosterní pozůstatk y zvířat z doby ledové. O jejich výskytu informují různé zdroje, a to jak v literatuře, tak na internetu.  Bylo to v roce 2012 a tehdy se do jeskyně nesmělo, protože hrozil pád kamenů. Já však do ní samozřejmě vlezla. Není to totiž žádná hluboká jáma, jak by si snad někdo mohl představovat – spíš se jedná o velký převis, otevřený ze dvou protějších stran . Kdysi bývala jeskyně rozsáhlejší, v současnosti z ní zbylo pouhé torzo. Nevím, jak je to dnes, možná už je vstup povolen a zabezpečen.  Bohužel, ž ádné kosterní pozůstatky jsem nenalezla – o to už se dávno přede mno u postarali jiní. Jejím objevitelem byl kdysi český paleontolog Jan Nepomuk Woldřich, který zde v letech 1880-83 nalezl pozůstatky 70 zvířecích druhů (zhruba 9000 kostí a 13000 zubů) z období čtvrtohor https://cs.wikipedia.org/wiki/Sudslavi