Vzpomínání na Šumavu

KNÍŽECÍ PLÁNĚ (Borová Lada, Šumava) Knížecí P láně ( německy Fürstenhut ) se nacház ej í na Šumavě v nadmořské výšce 1021 metrů. Je to bývalá obec v těsn é blízkosti hranic s Německem . Nyní se zde nachází jen hřbitov , který byl v roce 1992 obnoven ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli. Na místě kostela byl vztyčen vysoký dřevěný kříž. Na Knížecí Pláně se nedá jet autem, leda by vám bylo víc než 65 let. Pak získáte jednodenní povolení, abyste mo h li zajet ke hřbitovu a tam zaparkovat.  Dál už musíte jít pěšky. Je to opravdu překrásné místo, rozlehlá planina s nádhernými výhledy, obklopená kopci a lesy, protkaná pěšinami a cyklostezkami. Na hřbitově i na pomníku obětem první i druhé světové války Tony nacházel jména, s nimiž se setkával při svém pátrání po událostech roku 1945. Jezdili jsme tam ovšem z jiného důvodu – dívali jsme se po bunkr ech , protože těch tady mělo být několik (str. 98-103 * ) – os

BIOLOGICKÉ JEZÍRKO – PASECKÁ SLAŤ (Nové Hutě, Šumava) Novosvětská slať, kterou přetíná Kostelní cesta, tedy Kirchenweg, o níž jsem psala dříve, přechází na jihu ve známou Chalupskou slať s překrásným rašelinným jezírkem, největším v Česku. Na severu pak pokračuje jako Pasecká slať, na jejímž okraji se nacházejí Nové Hutě, bydliště mého muže. Celé toto rozsáhlé území se rozkládá většinou v první zóně NPŠ. Pasecká slať je přírodní památka a l eží 1,5 kilometru jihovýchodně od obce Nové Hutě na výměře 89,55 hektaru v nadmořské výšce okolo 950 metrů. Jedná se o údolí Vydřího potoka, kde se rozkládá mnoho mokřadů a rašelinných luk a hlavně zde žije stálá populace tetřívka obecného. Dominuje zde borůvka bažinná a vřes obecný, taky rašeliník prostřední, mnoho ostřic a metlic. Ohrožená je vrba rozmarýnolistá, prha arnika, všivec ladní a tučnice obecná. Uprostřed chráněného území je vymezen přechod pro skot přes potok kvůli vypásání porostů na levém břehu. https:/

KYZOVÁ JEZÍRKA (Zadov, Šumava) Kyzová jezírka poblíž Zadova jsou dvě. Kolem jezírka Nový Kyz jsme s mužem jezdili velmi často a mnohokrát jsme se u něj na své cestě za nákupy do Zdíkova zastavili. Je moc krásné a les kolem jakbysmet. Na mapě ho lze nalézt velmi snadno a v terénu rovněž. Zajímavé je přečíst si o něm na místě na informačních tabulích. Jezírko Nový Kyz je vlastně hluboká lomov á jám a , která se nachází na okraji území označovaného jako  šumavské pláně  v lese nad  Novým Dvorem, a j e pozůstatkem po těžbě  křemene , používaného jako surovina pro sklářství . Vytěžený křemen (německy  Kiesel , odtud označení Kyz/Kýz) se používal jako základní surovina pro výrobu skla v hutích, které pracovaly v blízkém okolí podle dochovaných zpráv od 16. století až do 19. století. Starý K y z se nachází poblíž malé osady Lesní Chalupy mezi Novým Dvorem a Zadovem. Po vytěžené křemenné žíle je zde vyhloubena úzká podlouhlá rokle se strmými

KUFNEROVA PILA – JAK SE TAM ALE DOSTAT? (Bučina, Šumava) Bučina a Stolový hřbet, o nichž jsem psala v minulých příspěvcích, jedno jsou. Z této zaniklé osady uchovávající mnohá tajemství je to k našim magickým Stolovkám, co by kamenem dohodil. V prostoru mezi nimi se skrývají další místa, která mohou nechat nahlédnout do nedávné historie. Tak je tomu např. s bývalou Kufnerovou pilou. I ta patřila k místům, o nichž jsme přemýšleli, že vypátráme, kde se nacházejí.  K ufnerova pila nyní Zjistili jsme, že je to vzdušnou čarou pouhých 600 metrů od nouzového nocležiště na Bučině, tedy od zastávky zeleného autobusu. Na mapě to vypadalo jednoduše – a tak jsme se tam odsud s mužem vypravili. Avšak běda! Zde Kufnerova pila na mapě z 50. let Nejprve jsme tedy zkusili dostat se k pile víceméně azimutem od Bučiny, ale nešlo to. Terén byl zarostlý a níže hrozně podmáčený. Příště jsme zkoušeli jít trochu oklikami po starých cestách. Skon