Vzpomínání na Šumavu

FRANTIŠKOV – PODZEMNÍ TOVÁRNA  –  1. ČÁST (Kvilda, Šumava) Františkov (Franzensthal) je dobře známý všem hledačům. Archivní materiály i legendy praví, že pod továrnou, která zde stávala, se nachází tajné podzemí a z něj vede štola nitrem Stolových hor až do Německa. 1. zbořeniště továrny, 2. bývalá správní budova, 3. lom, 4. louka. 5. Biertopf, 6. pomník převaděčům, 7. elektrárna Tony byl vždy uznávaným expertem na tento kout Šumavy, a tak není divu, že ho dokonce navštívila Česká televize, když natáčela v roce 2007 pořad Tajemství podzemních štol na Šumavě (https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/207452801240040). Můj muž odmítl spolupráci – asi nechtěl prozradit, co při svém pátrání objevil. Nicméně párkrát se  sešel  s reportérkou Rebekou Bartůňkovou, ale nikdy jí nic podstatného neřekl. Přitom vše, co lze v reportáži vidět, on už objevil o šest let dříve. Historický snímek – vpravo bývalá továrna, nad ní vlevo pen

STOLOVÝ HŘBET – PÁTRÁNÍ PO VSTUPECH DO PODZEMÍ - 2. ČÁST (Bučina – Kvilda, Šumava) Tobiáška – pod Stolovým hřbetem Stolové hory byly naše oblíbená destinace, a tak jakmile to šlo, vyráželi jsme, abychom se na ně dostali. Zkoumali jsme jednotlivé průseky, hledali pozůstatky kamenných zídek semenišť, procházeli všechny možné cesty křižující se na úbočí hor a sbírali pravé hřiby. Často jsme navštěvovali Tobiášku, bývalou Tobiášovu huť, kde bylo možno ještě nalézt zbytky staveb nebo sklářských výrobků, ale i vojenské techniky z konce druhé světové války. Sklářská huť byla   postavena   roku 1796 Tobiášem Rafaelem Adlerem na odlehlém místě, vzdáleném 3 km JV od Kvildy. Nejčastěji je dnes známá pod jménem zakladatele - Tobiashütte - Tobiášova huť. Spočívala na vyvýšeném místě v nadmořské výšce 1100 metrů, nad pravým břehem potoka Bučina, na západním svahu Stolové hory. Bylo v ní vyráběno duté sklo a výrobky byly určeny především na vývoz. T. R. Adler zemřel 26.

STOLOVÝ HŘBET – PÁTRÁNÍ PO VSTUPECH DO PODZEMÍ - 1. ČÁST (Bučina – Kvilda, Šumava) Stolový hřbet se táhne poblíž Bučiny a tvoří jej tři hory spojené vrcholovým průsekem. Ten na JZ protíná Bučinkou cestu a na SV konci Vlasatou cestu, vede však dále až k Františkovu. Názvy jednotlivých vrcholů od Bučinské cesty se na mapách různí. Na těch současných nebývá JZ vrchol (Steinberg – Kamenná hora) většinou označen žádným názvem. Za ním následuje Stolová hora a Vysoký stolec. Vedlejší vrchol Stolového hřbetu je Stanová hora vzdálen á 1 330 m na sever. Stolový hřbet (Stolové hory): 1. Kamenná hora (vedle Stolová hora + Vysoký stolec), 2. tzv. panelová cesta, 3, Tvrdá cesta, 4. tzv. zadní cesta vedoucí k průsmyku našeho prvního měření (na mapě není), 5. Tobiáška, 6. začátek vrcholového průseku, 7. jeho konec Na Stolových horách jsme také měřili. Jak s Františkem, tak i později s Rudou. Odehrávalo se to v podstatě ve stejné roky jako náš průzkum na Pramenech Vlta